Pane doktore, rozhodl jste se pro kariéru očního chirurga. Co Vás k této práci přivedlo?

Řekl bych, že se jednalo o proces. Ještě na medicíně jsem vážně uvažoval o ORL, postupně však převážila čistota a krása oftalmologie. Líbilo se mi zejména skloubení chirurgie a konzervativní medicíny. Oční lékařství je často některými považováno za tzv. malý obor. Oko je sice malý orgán, nicméně kromě chorob oka se zde může projevovat řada celkových onemocnění. Oftalmolog by tak měl mít i značné znalosti např. z interního lékařství, neurologie, ORL, kožního a dalších disciplín. Samozřejmostí je také „velká" chirurgie. Člověk prošel během praxe různé chirurgické obory. Takže jsem asistoval chirurgii břišní, cévní, plastickou, neurochirurgii, traumatologii a další. Co se týče oční chirurgie, začínal jsem, jako snad každý, na zákrocích na kůži víček, pak na povrchu oka, postupně se přidávala mikrochirurgie, nitrooční a laserové operace. Neskutečné je ohromné tempo rozvoje právě refrakční a kataraktové chirurgie. Zdokonaluje se nejen operatér, ale také technika. Skloubením jsou pak skvělé výsledky, které je možné vidět záhy po operaci. Právě spokojený pacient již druhý den po operaci je velkou satisfakcí a motorem do dalšího snažení.

Tíhl jste k lékařské profesi už od dětství? Co Vás na ní lákalo?

Pocházím z lékařské rodiny. Táta neurochirurg, máma oční lékařka. Nicméně jsem medicínu původně vůbec nechtěl dělat. Děda byl architekt, babička projektantka, na gymnáziu jsem zpočátku uvažoval o architektuře. Pak mne ale bavila biologie a chemie, zvažoval jsem i dráhu přírodovědce, nicméně ve čtvrtém ročníku se to jaksi zvrtlo a šel jsem na medicínu. Byla to náročná škola, neustále jsme se učili, ale zpětně vzato, stálo to za to.

Vaše práce Vás dovedla až do soukromé oční kliniky Lexum? Zažil jste také praxi ve státním zařízení. Shledáváte mezi veřejným a soukromým sektorem nějaké odlišnosti?

Začínal jsem ve fakultní nemocnici. Zároveň s prací na oční klinice jsem se věnoval postgraduálnímu studiu. Myslím, že skloubením praxe a vědecké činnosti jsem získal důležitou šíři vědomostí a zkušeností. Rozdíly mezi veřejným a soukromým sektorem jsou. Říká se, že vše je o lidech. To platí všude, nicméně systém organizace práce a efektivity je taktéž velice důležitý. Soukromá sféra klade ještě větší důraz na kvalitu péče o pacienta, po stránce odborné i osobní. Právě z reakcí pacientů jsou tyto odlišnosti patrné, takže by na tuto otázku měli odpovídat spíše oni.

Kromě práce pro kliniku se věnujete také přednášení na konferencích. Musíte být tedy hodně vytížený. Co vše takto zaneprázdněnému člověku dodává energii?

Je pravda, že na naší klinice Lexum jsem v pracovní době maximálně vytížený a nějaká vědecká a přednášková činnost zůstává na doma. Vzhledem k tomu, že mám ženu a dva malé kluky, chci také nějaký čas trávit s nimi. Takže příprava článku či přednášky začíná po desáté hodině a končí pozdě v noci. Když se to opakuje každý den, je člověk hodně unavený. Snad to není ani tak fyzická, jako psychická únava. Někde jsem slyšel, že oční chirurgové mají snad největší stresovou zátěž. Naše výkony jsou často krátké, ale významně adrenalinové. Takže když je takových operací třeba 15 či 20 za den, tak se to prostě nakumuluje.

Energii mi dodává spousta věcí. V první řadě je to rodinné zázemí, hlavně manželka a děti. Prostředí rodinné pohody je balzám. S přáteli také rádi degustujeme víno, je to už takový koníček. K výbornému vínu manželka připravuje menu. Vaří opravdu skvěle, nebojí se experimentovat. Povoláním je herečka, a tak chodíme často do Městského divadla Brno. No a v neposlední řadě mi chuť do další práce přináší pozitivní odezva pacientů, ale to už jsem vlastně říkal.

A co třeba káva? Pomáhá Vám?

Kávu mám velice rád. Dříve, ještě na medicíně, jsem pil kávu převážně tehdy, když jsem se potřeboval hodně a dlouho učit. Postupně mi ale začala více chutnat a dnes ji piji pouze kvůli chuti.

Jakou kávu máte nejraději?

Nejradši si dám klasické espresso.

Kdepak ji pijete nejraději?

Nejlépe si kávu vychutnám s manželkou v kavárně. Máme už pár oblíbených míst, kde je výborná káva a příjemné prostředí a můžeme v klidu probrat radosti a strasti všedních dnů.

Má pro vás káva nějaký hlubší význam, než jen jako nápoj, který povzbudí, když je to potřeba?

Dnes už si kávu pouze vychutnávám. Tak jako dobré víno nadchne, tak i dobrá káva vzbuzuje příjemné emoce.

Máte s kávou spojeny nějaké rituály? Jaké?

Když se výjimečně stane, že jsem v kavárně sám, např. čekám na manželku po představení, rád si v klidu při pomalém pití kávy přečtu noviny. Na to jindy není čas, ani v práci, ani doma.

Máte doma svůj osobní kávovar? Pokud ano, jaký? Jak jste s ním spokojený?

Zatím ne. Na dobrou kávu chodíme do kavárny. Nicméně již začínám uvažovat o koupi nějakého kvalitního přístroje např. KRUPS, který se dodává i s pěničem mléka. Vidina klidné hodinky s čerstvou kávou po nedělním obědě je více než lákavá.

Když odbočíme k problematice očí, má pití kávy nějaké příznivé či naopak nepříznivé účinky na lidský zrak?

Myslím, že káva kvalitu vidění neovlivňuje, ani v pozitivním ani v negativním smyslu. Četl jsem nějaké studie o pozitivních antioxidačních účincích, ale i o mírném zvýšení nitroočního tlaku u nadměrného užívání. Tudíž myslím, že v přiměřeném množství, podobně jako u vína, má účinky spíše pozitivní, hlavně když člověku chutná a cítí se dobře.

Odborné zdroje informací:

1. Varma SD, Hegde KR, Kovtun S.: UV-B-induced damage to the lens in vitro: prevention by caffeine. J Ocul Pharmacol Ther. 2008 Oct;24(5):439-44.

2. Kang JH, Willett WC, Rosner BA, Hankinson SE, Pasquale LR.: Caffeine consumption and the risk of primary open-angle glaucoma: a prospective cohort study. Invest Ophthalmol Vis Sci. 2008 May;49(5):1924-31. Epub 2008 Feb 8.

PURPOSE: To investigate whether caffeine, which transiently increases intraocular pressure (IOP) is associated with the risk of primary open-angle glaucoma (POAG).

METHODS: A total of 79,120 women from 1980 to 2004 and 42,052 men from 1986 to 2004, who were 40+ years of age, did not have POAG, and reported undergoing eye examinations, were observed. Information on caffeine consumption, potential confounders, and POAG diagnoses were repeatedly updated in validated follow-up questionnaires. One thousand eleven incident POAG cases were confirmed with medical record review. Cohort-specific and pooled analyses across cohorts were conducted to calculate multivariate rate ratios (RRs).

RESULTS: Compared with daily intake of less than 150 mg, the pooled multivariate RRs were 1.05 (95% confidence interval [CI], 0.89-1.25) for consumption of 150 to 299 mg/d, 1.19 (95% CI, 0.99-1.43) for 300 to 449 mg/d, 1.13 (95% CI, 0.89-1.43) for 450 to 559 mg/d, and 1.17 (95% CI, 0.90-1.53) for 600+ mg/d (P for trend = 0.11). However, for consumption of five or more cups of caffeinated coffee daily, the RR was 1.61 (95% CI, 1.00-2.59; P for trend = 0.02); tea or caffeinated cola intake were not associated with risk. Greater caffeine intake was more adversely associated with POAG among those reporting a family history of glaucoma, particularly in relation to POAG with elevated IOP (P for trend = 0.0009; P interaction = 0.04).

CONCLUSIONS: Overall caffeine intake was not associated with increased risk of POAG. However, in secondary analyses, caffeine appeared to elevate risk of high-tension POAG among those with a family history of glaucoma. This result may be due to chance, but warrants further study.

3. Chandrasekaran S, Rochtchina E, Mitchell P. Effects of caffeine on intraocular pressure: the Blue Mountains Eye Study. J Glaucoma. 2005 Dec;14(6):504-7.

PURPOSE: To examine the relationship between coffee and caffeine intakes and intraocular pressure (IOP).

MATERIALS AND METHODS: The Blue Mountains Eye Study examined 3654 participants aged 49+ years in an area west of Sydney, Australia. A detailed medical history questionnaire included average daily intakes of coffee and tea. The eye examination included Goldmann applanation tonometry and automated perimetry. Participants using glaucoma medications or who had previous cataract or glaucoma surgery or signs of pigmentary glaucoma/pigment dispersion, were excluded. Mean and maximum IOP calculations were used.

RESULTS: Participants with open-angle glaucoma (OAG) who reported regular coffee drinking had significantly higher mean IOP (19.63 mm Hg) than participants who said that they did not drink coffee (16.84 mm Hg), after multivariate adjustment, P = 0.03. Participants consuming > or = 200 mg caffeine per day had higher mean IOP (19.47 mm Hg) than those consuming < 200 mg caffeine per day (17.11 mm Hg), after adjusting for age, sex, and systolic blood pressure (SBP), P = 0.06. This association did not reach statistical significance after multivariate adjustment. No association between coffee or caffeine consumption and higher IOP was found in participants with ocular hypertension (OH) and those without open-angle glaucoma.

CONCLUSIONS: In participants with open-angle glaucoma, this study identified a positive cross-sectional association between coffee consumption/higher caffeine intakes and elevated intraocular pressure.

4. Tomany SC, Klein R, Klein BE. Am J Ophthalmol. 2001 Aug;132(2):271-3. The relation of coffee and caffeine to the 5-year incidence of early age-related maculopathy: the Beaver Dam Eye Study.

PURPOSE: To examine the relationship between coffee and caffeine consumption and the 5-year incidence of early age-related maculopathy and its component lesions, soft indistinct drusen or pigmentary abnormalities.

DESIGN: A prospective cohort study conducted from 1988 to 1995 with an average follow-up of 4.8 years.

METHODS: Data from baseline and 5-year follow-up examinations were analyzed for Beaver Dam Eye Study participants (n = 3435). The Wisconsin Age-Related Maculopathy Grading System was used to assess the presence and severity of early age-related maculopathy.

RESULTS: Men were more likely to be coffee and caffeine drinkers than were women. For both men and women, coffee and caffeine intake decreased with age. Coffee and caffeine consumption were not associated with the 5-year incidence of early age-related maculopathy, soft indistinct drusen, or pigmentary abnormalities.

CONCLUSION: Neither a history of coffee nor caffeine consumption is associated with incident early age-related maculopathy.